SVÁTOST POMAZÁNÍ NEMOCNÝCH

Je někdo z vás nemocný? Ať si zavolá představené církevní obce a ti ať se nad ním modlí a mažou ho olejem ve jménu Páně: modlitba spojená s vírou zachrání nemocného (Jak 5, 14-15).

Pomazáním a modlitbou kněží církev doporučuje nemocné trpícímu a oslavenému Pánu, aby je posílil a zachránil. Povzbuzuje též nemocné, aby se svobodně přidružili ke Kristovu utrpení a přispívali tímto způsobem k dobru Božího lidu.

Křesťan ve svátosti nemocných zakouší, že i v nemoci a utrpení je zahrnut Ježíšovou láskou. Duch Svatý v něm posiluje důvěru v Boha, dává mu klid a jistotu. Odpouští mu hříchy a jejich následky. Je-li to k duchovnímu prospěchu nemocného, dává tělesné uzdravení.

V této svátosti tedy nemocný dostává velkou pomoc, posilu a úlevu. Proto ji má přijmout, když "nebezpečně chřadne nemocí nebo stářím." Má ji také přijmout před závažnou operací, ve stáří před nemocničním léčením, znovu ji má přijmout při zhoršení stavu nemoci, či při dalším onemocnění. Svátost se také může, především v kostele, konat společně pro více nemocných a starších.

Při slavení vlastní svátosti kněz nejprve vkládá ruce na nemocného na znamení předání síly Ducha Svatého a potom maže nemocného na čele a na rukách se slovy: Skrze toto svaté pomazání ať ti Pán pro své milosrdenství pomůže milostí Ducha Svatého. Přítomní: Amen. Kněz: Ať tě vysvobodí z hříchů, ať tě zachrání a posilní. Přítomní: Amen.

Pomazání obvykle předchází svátost smíření a uzavírá ji přijetí eucharistie.

Svátost pomazání nemocných se uděluje pravidelně každý 1. pátek v měsíci dopoledne. V případě potřeby je možné se domluvit s duchovním správcem.

Zdroj: Kancionál